Španělsko

Alhambra

Středověký maurský komplex paláců a pevností Alhambra stojí na jihovýchodní hranici jihošpanělské Granady a má podobu kopcovité terasy. Celkem zaujímá 142 000 metrů čtverečních, je obehnána mohutnou zdí a má třináct věží. Název Alhambra pochází z arabštiny a znamená červená, což pravděpodobně naráží na sluncem vypálené cihly. Říká se ale taky, že má připomínat červený žár pochodní, které tu po nocích při budování hořely. Komplex vznikal v letech 1284-1354, později ale bylo nutné jej rekonstruovat, například po zemětřesení, které tu bylo v roce 1821. V 16. století tu Karel V. dal prostor renesančnímu stylu a Filip V. zase rozdělil stavbu tak, že znemožnil používání rozlehlých obytných prostor. 

Sagrada Familia

Tenhle barcelonský skvost zná snad každý, i přesto (nebo právě proto) ho musíme připomenout. Na chrámu se začalo pracovat už v roce 1882 a dodnes nebyl dokončen, čímž je proslulý po celém světě. Lidé ho ale obdivují samozřejmě i pro jeho krásu a rozmanitost. Je to nejvýznamnější stavba Antonia Gaudího. Nese v sobě kus maurské architektury a je bohatá na křesťanskou symboliku.  

Montserrat

Nedaleko Barcelony se nachází nefalšovaný skalní skvost. Je to benediktinský klášter Montserrat, dneska významné poutní místo. Říká se, že každý křesťan by sem měl vykonat aspoň jednou za život noční výlet. Nachází se na stejnojmenné hoře a existuje už od roku 1025, kdy ho založil opat Oliba poté, co tu našel sošku Panny Marie. Říká se, že když měla být přenesena jinam, ztěžkla tak, že nakonec zůstala na místě. 

Královský palác v Madridu

Oficiální sídlo španělského krále v Madridu právem přitahuje turisty z celého světa. Se svou plochou 135 000 metrů čtverečních jde o nejrozlehlejší sídlo v západní části Evropy. Má prý asi 3 418 místností a v sídle se nacházejí kulturně-historické skvosty včetně sbírky hudebních nástrojů vyrobených Antioniem Stradivariem. Stavba začala vznikat v roce 1738 a jako první monarcha se tu natrvalo usadil Karel III. Španělský, poslední byl pak Alfons XIII. Španělský. Po něm tu žil ještě Manuel Azana, prezident Druhé španělské republiky. Dneska se v paláci odehrávají nejrůznější státní ceremoniály a důležitá setkání. 

Akvadukt Segovia 

Akvadukt Segovia je jedním z nejzachovalejších antických akvaduktů na Pyrenejském ostrově. Kdy byl přesně postaven, se neví, protože nápis na mostě, který to měl dokládat, byl časem poničen. Předpokládáme ale, že byl postaven ve 2. polovině 1. století, případně ještě snad na počátku 2. století. Protože má akvadukt naprosto mimořádnou historickou hodnotu, dostalo se mu v roce 1985 řádné rekonstrukce a pak byl zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO. Opravován ale byl už během 15. a 16. století.

Puente Nuevo v Rondě

Most Puente Nuevo, tedy Nový most, je naprosto fascinující na pohled. Vznikl v soutěsce ve městě Ronda v letech 1751-93 a byl mistrovským dílem José Martína Aldehuela, načež po dokončení prací trvajících 42 let, se jeho původce z mostu vrhl dolů do soutěsky. Důležité je ale taky vědět, že první most tady vznikl už v roce 1735, jenže se už po 6 letech zřítil a při téhle nehodě zahynulo 50 lidí. 

Alcázar

Alcázar je tou nejvýznamnější památkou v Seville. Alcázar je vlastně obecný pojem pro palác. Původní maurská pevnost získávala palácové prvky během 8. století a už od roku 720 ji využívali jako sídlo vládcové. Nejvyšší patra objektu ještě dnes využívá panovnická rodina jako oficiální rezidencí v Seville, tím se Alcázar stává tím nejstarším stále užívaným královským palácem v Evropě. 

Katedrála v Santiago de Compostela

Santiago de Compostela je významné poutní místo, samotná katedrála sv. Jakuba, kterou chceme zmínit, je cílem Svatojakubské pouti, které se účastní každý rok čím dál víc lidí – poslední číslo, to z roku 2018, mluví o víc než 327 tisících poutníků. Katedrála je legendárním pohřebištěm sv. Jakuba, jednoho z Kristových apoštolů. Je to pravděpodobně třetí nejvýznamnější poutní místo hned po Římě a Jeruzalémě. Původní stavba je románská, ale má i gotické a barokní doplňky. První svatostánek na tomhle místě stál už v roce 1075 za vlády krále Alfonse VI. a k jeho výstavbě se používala převážně žula.